Na světě existuje pět světadílů. Česká republika leží v Evropě. Kde leží Evropa asi všichni víte. Světadíl, o který jsme se začali více zajímat, se jmenuje Afrika a v Africe leží stát Uganda. Je to vnitrozemský stát, který leží na rovníku a je třikrát větší než naše republika. Svahilsky se tento stát jmenuje Jamhuri Ya Uganda. Chtěli byste vědět, proč se zajímáme právě o tuto zemi? Všechno začalo v úterý 5. června roku 2007. To jsme v naší třídě uvítali paní Alici Nabetu z ugandské vesnice Wakitaka, která se přišla podívat, jak se učí české děti, protože je také učitelka. Mohli jsme se jí ptát na různé otázky, například jak se v Ugandě žije. Zjistili jsme, že ugandské děti jsou ve škole téměř celý den a většinou nemají ani žádný oběd. Školní docházka je povinná, přesto ale některé děti do školy chodit nemohou, protože nemají peníze na učebnice a uniformu. Jejich život je celkově o moc těžší než ten náš. Bylo nám jich líto, a tak jsme se rozhodli, že jim zkusíme trochu pomoci. Abychom mohli svůj plán uskutečnit, nacvičili jsme na vánoční besídku divadelní představení Josef a jeho bratři. Diváky jsme pak poprosili, aby nám svým dobrovolným vstupným na tuto akci přispěli. Podařilo se nám vybrat 5 880 korun a ty jsme poslali do Wakitaka Primary School, aby za ně škola mohla dětem koupit potřebné pomůcky. Přidali jsme dokonce dopis pro ugandské žáky, který jsme napsali s pomocí paní učitelky v angličtině. Od té doby pořádáme podobné akce pravidelně a jsme na naše aktivity velmi hrdí. Na velikonoční čajovně jsme například zahráli příběh o Mojžíšovi a na zahradní slavnosti jsme nabízeli výrobky spolu s květinami, které jsme sami vypěstovali. Každému, kdo nám v našem snažení pomáhá, moc děkujeme.

Žáci ZŠ Zličín
(Ze školního časopisu Tahák, napsáno v roce 2008)

Škola Wakitaka

Wakitaka je vesnice, která se nachází ve východní části afrického státu Uganda, 85 km od hlavního města Kampala a 5 km od města Jinja. Je známá pro svou krásnou přírodu s kopci, které vesnici obklopují. Nachází se kousek od Viktoriina jezera, 10 km od prameniště Nilu a v blízkosti Bujagali vodopádů. Význam slova Wakitaka v jazyce Lusoga je zemina a oblast dostala toto jméno proto, že místní půda je velmi lepivá a když prší, všudypřítomné bahno je lepkavé do té míry, že se nepohnete téměř o metr.

Základní škola Wakitaka je škola pro dívky a chlapce ve věku od pěti do patnácti let. Ve škole, kde studuje přibližně na tisíc žáků, učí pouze pětadvacet učitelů. Vzhledem k dlouhotrvající nestabilitě regionu a velkému rozšíření nemoci AIDS je situace dětí i dospělých nelehká a kvalita škol často velmi tristní. Skrze projekt Wakitaka se snažíme o zkvalitnění školní výuky a již od roku 2007 posíláme škole finanční příspěvky na vylepšení jejího standardu. Veškeré naše kroky nejprve důkladně probíráme s koordinátorkou Alicí a vedením školy, protože naše představy o tom, co by škole nejvíce pomohlo, mohou být často velmi zkreslené. Po zvážení tudíž většinou necháváme rozhodnutí na zaměstnancích školy.

Proč právě vzdělání

Odpověď na tuto otázku najdete v diplomové práci naší Klárky z roku 2009.

Přístup ke vzdělání patří mezi základní lidská práva jmenovaná Všeobecnou deklarací lidských práv. Přestože se celosvětová situace v posledních letech zlepšuje, stále ještě více než 100 miliónů dětí nemá přístup ani k základnímu vzdělání. 97% z nich žije v rozvojových zemích, přičemž 60% z nich jsou dívky.

Existuje názor, že chudoba ve světě je vytvořena uměle. Že nepatří k lidské civilizaci a tudíž je možné současný stav změnit. Průzkumy potvrzují úzký vztah mezi přístupem ke vzdělání a zlepšením sociální situace. Například napříč subsaharskou Afrikou, ve které je situace nejhorší, 37% dětí školou povinných do školy vůbec nechodí. Je třeba zvýšit všeobecnou úroveň vzdělanosti a dát chudým lidem příležitost, aby mohli změnit svůj život. Nancy Birdsall ve studii Toward Universal Primary Education: Investments, Incentives, and Institutions uvádí, že lidé, kteří neumějí číst a psát, mají nízké sebevědomí a nejsou rovnocennými partnery ostatním vrstvám společnosti. Neumí si v obchodě přečíst cenu zboží a mohou být snadno ošizeni. Jsou snadněji manipulovatelní, například při volbách nebo při “podpisu” (otiskem palce) nevýhodné smlouvy (např. půjčky s nadměrnými úroky), jejíž správnost nemohou ověřit. Rodiče bez vzdělání nemotivují své děti ke studiu, takže mnoho z nich ukončí školní docházku předčasně nebo ji vůbec nezahájí. Negramotní lidé mají také horší podmínky k získání práce. Pro lidi, kteří neumějí číst, psát ani počítat, existuje jen málo zaměstnání a pokud ano, je to práce velmi špatně placená. Nedostatek vzdělání je tedy většinou rozsudkem k životu v chudobě. A pokud se chudobu v rozvojových zemích nepodaří výrazněji snížit, bude mít i nadále značně destabilizující dopad na celosvětovou politickou i bezpečnostní situaci. Bída se totiž stává podhoubím pro kriminalitu i mezinárodní organizovaný zločin. Extrémně chudí lidé jsou často objektem obchodu s lidmi, dětskými otroky a planá naděje na lepší budoucnost vede k migraci z venkova do městských slumů či mezi státy a kontinenty.

Ve vzdělání jde o mnohem více než jen o to být přítomen ve škole a získávat objektivně měřitelné dovednosti a znalosti. Vzdělání umožňuje člověku používat informace, které mu pomohou řídit vlastní život podle svých představ, zdokonalovat výsledky své práce, činit zodpovědná rozhodnutí a orientovat se ve světě, v němž žije. Vzdělání má jedinečnou povahu. Nemůže být, na rozdíl od ostatního movitého i nemovitého majetku, jeho “majiteli” odebráno. Má za následek posílení osobnosti člověka, což ovlivňuje jeho sociální i ekonomické chování, a tím pádem může být spouštěcím mechanizmem širších společenských změn. Kvalitní vzdělávání chudých vrstev je tudíž klíčem pro radikální společenskou proměnu, které je v dnešním světě tolik potřeba.

Mgr. Klára Kappala
(Úryvek z diplomové práce z roku 2009 – Klára Kappala: Adopce na dálku)